Šumava - Bavorský les (3 dny)

Cena:

Cena zahrnuje: veškeré vstupy, dopravu autobusem, místní přepravu, pojištění, ubytování, plnou penzi včetně pitného režimu, vstupy vedení, průvodce

Program: zřícenina hradu Rabí, muzeum Šumavy - sklářství, Šumavský národní park, koupání v aqua parku, výlet Černé a Čertovo jezero, lanovkou na Pancíř, Kašperk, památník Mistra Jana Husa

Typ ubytování: horský hotel, který je umístěn stranou od civilizace v atraktivním prostředí západní Šumavy

Vybavení objektu: jídelna, klubovna s venkovní terasou, víceúčelové hřiště, minigolf, v blízkosti krytý hotelový bazén, ubytování v 2 až 5 lůžkových pokojích ( válendy ), sprchy a WC společné na patře

Strava: plná penze formou jednotného menu + pitný režim. V den výletu oběd formou balíčku. 1 den oběd z vlastních zásob, 3 den oběd formou balíčku

Doprava: hromadná - autobus odjezd a návrat ke škole

Časový plán:

1. den

2. den

3. den

Rabí

Když přišel Jan Žižka roku 1421 při obléhání Rabí úlomkem střely o druhé oko, měl hrad za sebou více jak staletou historii. Nejstarší částí hradu z doby po roce 1300 je mohutná obytná hranolová věž, ke které přibyly na přelomu 14.a 15.století další obytné i hospodářské budovy. Zesílen byl také původní fortifikační systém, který povýšil Rabí na jeden z nejpevnějších hradů v Čechách. Přesto ho však husité roku 1420 a znovu 1421 dobyli. Majiteli hradu byli do roku 1549, kdy jej prodali, páni z Rýzmburka. Po nich se vystřídali další držitelé, avšak hrad je postupně uváděn jako pustý. Ke zkáze přispělo i pustošivé tažení vojska generála Mansfelda za třicetileté války. K jeho zkáze přispěli poté i místní obyvatelé, kteří na hradě nacházeli zdroj stavebního materiálu.

V roce 1708 koupil Rabí pasovský arcibiskup Jan Filip z Lamberka. Lamberkové, kteří na hradě již nesídlili, se pokusili zabránit dalšímu zániku hradu, nechali jej uzavřít branou roku 1834 a nově zřídili kostel N.Trojice. Větší zabezpečovací práce však realizoval až spolek pro záchranu uměleckých, historických a přírodních památek, kterému Lamberkové v roce 1920 hrad darovali, a poté státní instituce po druhé světové válce.

Železná Ruda

754 m n.m., vznikla v 1. Polovině 16.stol. Dominantou obce je barokní kostel Panny Marie Pomocné s cibulovou bání vystavěný v létech 1728-1732. Největší rozkvět města přinesl rozvoj sklářství na konci 18. století, kdy se sklo z okolních skláren v Alžbětíně, na Debrníku a na Nové Hůrce vyváželo do celého světa.

Nynější budova sklářského muzea a informačního střediska byla vystavěna významným sklářem - Kryštofem Abelem. V roce 1877 byly železnicí propojeny tunelem pod Špičákem Bavorsko a Čechy. Společné nádraží, které je rozděleno státní hranicí na českou a bavorskou část, bylo postaveno v roce 1878.

Železná Ruda je součástí Národního parku Šumava, který s přilehlým Bavorským lesem a chráněnými krajinnými oblastmi o rozloze více než 2 000 km2 tvoří jeden z nejrozsáhlejších lesních komplexů střední Evropy. V roce 1990 přiznalo UNESCO Šumavě statut biosférické rezervace. Je zde vzácná fauna i flóra, k přírodním klenotům patří slatě a pět jedinečných jezer ledovcového původu, jediných v celé České republice. Na bavorské straně jsou přístupná další tři ledovcová jezera.

Černé a Čertovo jezero

Okolí jezer bylo ještě na počátku 18.století obklopeno málo prostupnými temnými pralesy s jedlemi a smrky, ve kterých lovily šelmy jako vlk, medvěd, divoká kočka a rys. Zájemce o návštěvu Černého a Čertova jezera musel provázet dřevorubec, který prosekával cestu.

Vznik jezer by mohl vypadat asi takto Ve třetihorní době panovalo ve střední Evropě subtropické podnebí, které podnítilo vznik a rozvoj pralesů, které pokrývaly i nejvyšší šumavské vrcholy.

Ke konci třetihor došlo k ochlazení podnebí, na vrcholcích hor počaly pralesy řídnout. Na počátku čtvrtohor začíná první doba ledová. Zimní srážky způsobily vznik prvních sněhových polí a na východních úbočích tehdejší Jezerní hory.

Laviny strhávaly zbylou vegetaci i s původním krytem až na skalní podloží, které počalo zvětrávat. Sněhová pole v chladných letech netála, měnila se v ledovce,na které padaly balvany a štěrk ze zvětrávaného skalního podkladu. Narůstající vrstva sněhu tlačila na své podloží a spolu s balvany je drtila . Východní úbočí tak dostávala stále prudší spád, až z nich vznikly strmé skalní stěny. Z nahromaděného materiálu, sunutého ledovcem vznikly čelní i boční morény, které jsou dnes přirozenými hrázemi jezer.Tento vývojový proces probíhal v periodách po dobu delší než 1 milion let a skončil asi před 12 tisíci lety.

Černé jezero

je největší ze všech šumavských jezer. Jeho rozloha je téměř 18,5 ha, obvod vodní hladiny je kolem 1 800 m. Ze šumavských jezer je nejníže položené, leží v nadmořské výšce 1 008 m n.m. Jezero leží na severovýchodním svahu Jezerní hory ( 1 343m ), která je zároveň nejvyšším místem Železnorudské hornatiny. Naměřené hloubka vody je skoro 39,5 m ( nejhlubší ze všech šumavských jezer ). V roce 1930 byla zjištěna až 15 m vrstva sedimentů na dně jezera. Černé jezero je odvodňováno Černým potokem do řeky Úhlavy a jeho voda tak odtéká do Severního moře.

Čertovo jezero

je druhé největší jezero na české straně Šumavy, má rozlohu 10,4 ha, leží v nadmořské výšce 1 030 m n.m. na jihovýchodním svahu Jezerní hory. Naměřená hloubka je přes 36 m, průměrná pak 17,9 m.Obvod vodní hladiny je kolem 1 360 m. Jezerní potok Čertova jezera odvádí vodu do toku Řezné a dále až do Černého moře.

Pancíř

pohledy z rozhledny na Pancíři 1214 m n.m. uchvátí každého návštěvníka.

Kašperk

Patrně koncem 13.století byly ve zdejším kraji objeveny zdroje zlata a již ve 14.století jsou doloženy Kašperské Hory jako hornické město. Karel IV. Zvýšil ještě význam tohoto místa vybudováním strážního hradu, který dostal jméno po svém zakladateli Karlsberg - Kašperk. Stavba hradu, započatá roku 1356, byla dokončená již roku 1361.

Hradní dispozice se přizpůsobila přírodnímu terénu, kde na úzkém půdorysu vznikly dvě věže propojené s palácem hradební zdí. Od konce 14.století se na Kašperku střídala řada zástavních držitelů. Patřili k nim také Zmrzlíkové ze Svojšína, v roce 1454 Zdeněk ze Šternberka nebo Jiří z Lokšan, kterému hrad zastavil roku 1533 císař Ferdinand.

V roce 1617 zakoupilo nakonec hrad město Kašperské Hory. Kašperk však byl v té době již ve velmi špatném stavu. Až romantismus 19.stol. oživil zájem o hradní zříceninu, která byla postupně ve 20.století stavebně zabezpečena a zpřístupněna veřejnosti jako důležitý doklad hradní architektury doby Karla IV.