Landštejn - Slavonice

od gotiky k renesanci

Cena: od 345,- Kč při minimálně 40 platících dětech, dozor 1 osoba na 10 dětí zdarma

Cena zahrnuje: vstupy,doprava, průvodce, pojištění, vstupy vedení

Program: gotický hrad Landštejn, prohlídka Slavonic,výstup na věž, středověký odvodňovací systém - podzemí, kostel Nejsvatější trojice v obci Klášter

Stavební slohy: románský sloh,gotika, renesance, baroko

Časový plán:

Slavonice

se nachází na pomezí Čech. Moravy, a Rakouska. Původní slovanská osada zřejmě vznikla koncem 12.století. V průběhu 13. a 14.století se trhová ves patřící pánům z Hradce začala rozvíjet v opevněné město. Středověký odvodňovací systém byl zřejmě využíván při stavu ohrožení jako obranná a záchranná komunikace.V letech 1503-1549 byla za velkého přispění cechu soukeníků ke kostelu přistavěna věž.

Vrcholného rozkvětu dosáhly Slavonice v 16. století, v období renesance, kdy město patřilo Zachariáši z Hradce. Došlo k přestavbě téměř všech domů na obou náměstích do dnešní podoby. Na původních gotických základech byly vybudovány měšťanské domy s bohatými renesančními štíty zdobenými prostými psaníčkovými sgrafity či složitými figurálními scénami. V mnohých domech se zachovaly jedinečné, pozdně gotické sklípkové klenby. Některé místnosti jsou vyzdobeny nástěnnými malbami. Velký význam pro hospodářský rozkvět města mělo zřízení poštovní stanice na trase mezi Prahou a Vídní v roce 1560.

Třicetiletá válka, mor, odklon poštovní trasy a velké požáry znamenaly pro město konec hospodářského rozkvětu. I přes všechny útrapy zůstaly Slavonice krásným a vznešeným městem, které se 31.8.1961 stalo městskou památkovou rezervací.

Landštejn

Hrad Landštejn byl vystavěn jako pomezní pevnost na vitorazském území. Název Landštejn - Zemský kámen však nasvědčuje tomu, že zakladatelem hradu byl spíše zeměpán. Městečko, vzniklé pod hradem, zvané dnes Pomezí, neslo od 16.století jméno Markl.

O tuto zabranou část Vitorazska se vedly v letech 1226 - 1241 spory a boje. Vzájemným přepadům a plenění z obou stran českorakouské hranice, přerušovanou občasnými smíry, učinil konec sňatek krále Přemysla Otakara II. s Markétou z Babenberka (1252), po němž byl hrad Landštejn s okolím natrvalo připojen k Čechám. Jakým způsobem získali hrad a panství Vítkovci, o tom prameny mlčí.

Víme však, že asi od roku 1259 byl pánem Landštejna Oldřich, pocházející nejspíše z třeboňské větve Vítkovců, po něm Sezema (1261 - 1282) a Vítek , syn Ojíře z Lomnice (1302 - 1311).Změna směru staré obchodní stezky z Rakous do Slavonic přes Kunžak do Jindřichova Hradce s pominutím dosavadní stanice Pomezí zostřily nevlídný vztah mezi Landštejnem a Jindřichovým Hradcem v krvavé nepřátelství, do něhož musel roku 1354 zasáhnout sám král Karel.

Hrad však nepustošily jen války. Podle svědectví Bohuslava Balbína udeřil počátkem 60.let 17.století do kaplové věže starého románského hradu blesk a srazil její nároží. Podruhé blesk zapálil hrad roku 1771 a objekt zcela vyhořel. Zadlužení Herbersteinové již do opravy hradu nic nevložili a tak se neobývaný hrad měnil ve zříceninu.

V roce 1972 zahájil státní podnik Geoindustria práce na statickém zajištění hradu. Celkově bylo vyměněno a doplněno 1 430m3 kamenného zdiva, pro injektáže a instalaci kotvení bylo v kamenném zdivu vyvrtáno 8,15 km vrtů, na stavbu lešení bylo použito 69 km lešeňových trubek, které byly spojeny 37 000 Ks šroubových spojek, odklizeno a vyvezeno 2 958 m3 suti, kromě toho bylo na stavbě přesunuto cca 9 000 tun materiálu / kromě vyvezené suti /.

Klášter

leží ve vzdálenosti cca 4 km západně od Pomezí. Jméno obce pochází od kláštera paulánů, kteří se zde usadili koncem 15.století. Klášter s kostelem zde existoval již na počátku 16. , vypálen a zpustošen byl roku 1533 a obnoven v 17.století. Nový klášter s kostelem vystavěl v letech 1668-82 dle návrhu F.Carattiho stavitel G.D.Orsi. Klášter byl v rámci josefínských reforem roku 1785 zrušen a jeho budovy s výjimkou kostela Nejsvatější trojice zbořen. Kostel je významnou barokní stavbou s velmi cenným zařízením téhož stáři.

Třeboň

počátky Třeboně jako trhové osady se datují někdy do druhé poloviny 12. století, kdy vzniká v neobydlené a močálovité krajině zásluhou rodu Vítkovců osada Vítkův luh - později Třeboň. V roce 1366 odkoupili Třeboň od Litolda a Viléma z Landštejna bratři z rožmberské větve Vítkovců Petr, Jošt, Oldřich a Jan. S novými majiteli nastalo pro Třeboň nové období rozvoje. Byl zde postaven augustiánský klášter a udělena městu práva jež byla králem dávána jen městům královským.

Dalším významným obdobím Třeboně bylo období, které vyvrcholilo ve 2. polovině 16. století za života posledních Rožmberků Viléma a Petra Voka. Přírodní podmínky Třeboňské pánve umožňovaly rozsáhlé zakládání rybníků a tím posílení hospodářské stability celé oblasti. Nesnadného úkolu zakládání rybniční soustavy se ujal Štěpánek Netolický. Započaté dílo pak zdokonalil a rozšířil významný rybnikář, rožmberský regent Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan. K jeho dílům patří zbudování umělého kanálu Nová Řeka,odvádějící vodu z Lužnice do Nežárky proto, aby přehrazením řeky Lužnice pod Třeboní mohl vytvořit nejmohutnější ze svých rybníků - Rožmberk. V roce 1660 získal Třeboň Jan Adolf kníže ze Schwareznberka jako uznání osobních zásluh. Schwarzenberkové vlastnili Třeboň až do nedávné minulosti.