Buškův Hamr, Nové Hrady, Terčino údolí

Putování za starými řemesly

Cena: od 240,- Kč při minimálně 40 platících dětech, dozor 1 osoba na 10 dětí zdarma

Cena zahrnuje: vstupy, doprava, průvodce, pojištění, vstupy vedení

Program:

• Buškův Hamr - funkční technická památka z 18.století - ukázka hamernictví
• Nové Hrady - návštěva hradu spjatého s rodem Buquoyů nebo návštěva staré kovárny
• Terčino údolí - významná krajinná oblast - uměle zbudovaný vodopád, zaniklé lázně, významné stromy
• tvrz Cuknštejn

Časový plán:

Buškův Hamr

V okolí Trhových Svinů se dochovalo několik hamrů. Buškův Hamr byl z nich provozován nejdéle ( rodina původního hamerníka zde žila ještě koncem 70. let tohoto století) a byl tudíž nejzachovalejší.

Původní objekt z 18. století byl v letech 1992 - 1995 zrekonstruován. Technická část hamru je plně funkční a je možné spatřit v chodu buchar, výheň s dmychadly, brus, vše poháněné třemi vodními koly. Součástí expozice je jedinečná kolekce nářadí, kladiva, kleště, předměty hodné zvláštní památkové ochrany, které nejsou vystaveny v žádném muzeu.Každý hamerník si je vyráběl značně svérázně - podle druhů výrobků, které v jeho dílně převládaly.

V bývalé obytné části je soustředěna výstava lidového nábytku z Doudlebska s ukázkami keramiky, podmaleb na skle, dobové zařízení z přelomu 18. a 19. století.

Nové Hrady

hrad patří do skupiny nejstarších šlechtických hradů na našem území. Zakladatelem feudálního sídla byl Vítkovec Ojíř, jenž se po Nových Hradech psal již v roce 1279.

Hrad byl v průběhu sedmi století mnohokrát opravován a přestavován, neboť byl několikrát dobyt, vypleněn a vypálen. V toku dějin hrad měnil vlastníky a svoji tvář. Posledním rodem, který vlastnil Starý hrad a panství Nové Hrady, byl rod Buquoyský. Císař Ferdinand II., náhradou za prokázané vojenské služby a půjčené peníze, rozhodnutím ze 6.2.1620 daroval svému nejlepšímu vojevůdci Karlu Bonaventurovi z Longuevalu, hraběti z Buquoy (1571-1621) panství Nové Hrady a Starý hrad.

Vdova po Karlu Bonaventurovi Marie Magdalena se v Nových Hradech usadila až po roce 1625. Hrad jí jako sídlo nevyhovoval, a proto zbudovala na východní straně náměstí tzv. Rezidenci.

Od tohoto data význam hradu upadl. Hrad sloužil prakticky jako sýpka, skladiště a obydlí pro zaměstnance Buquoyské správy až do roku 1945. V roce 2000 byla dokončena náročná patnáctiletá oprava Starého hradu. Jsou zde vystaveny rodové portréty, zbraně a zbroj, ojedinělé akvarely s námětem Terčina údolí, a řada dalších původních sbírek, které souvisejí s historií panství.